Jen houšť a větší Čunky!

Největšími protivládními agitátory těchto dnů nejsou ani sociální demokraté ani komunisté. Přes všechnu úctu ke kolegům v parlamentu a jejich řečnickému úsilí a umění, největšími bijci koalice jsou pánové Čunek a Topolánek. První pokusem vrátit se do stejné řeky podruhé (ovšem bez plavek, neboť i přes ukončení policejního stíhání je pan předseda lidovců nahý), premiér pak svými efektními prohlášeními, že se stane parašutistou. Stojíme před arogancí moci, kterou nelze ani slovy pořádně popsat.

Věčně usměvavý... Jak roztomilé.ČTK/iDNES

Když jsem před časem říkal, že se Jiří Čunek ještě vrátí do vlády, málokdo mi věřil. Je to tady. Klepe usilovně na dveře. Přitom musím říci jednu zásadní věc – pokud by v jeho případě šlo opravdu jenom a pouze o trestní stíhání kvůli údajným úplatkům spojeným s prodejem obecních bytů, pak by jeho návrat do vlády byl nesporně správný. Dokonce přes fakt, že nestandardní kroky nejvyšší státní zástupkyně Renáty Vesecké, chování státního zástupce, celý ten příběh v sobě nese pach účelovosti, který je cítit na hony, tedy na honitby, čili pořádně daleko. I přes - podle mě - zjevnou politickou objednávku na ukončení trestně právních kroků proti Jiřímu Čunkovi bych řekl – nelíbí se mi to, ale ctím výsledky konání orgánů v trestním řízení a to přes fakt, že moje důvěra v jejich nestrannost dostala vážnou ránu.

Ale případ Jiřího Čunka přece nejsou jenom ty statisíce možná podivně putující mezi pokladnami a jeho kapsou a pak jeho kontem ve vzdáleném městě (podle státního zástupce Salichova ovšem neputující). Případ Jiří Čunek jsou také sociální dávky pobírané v době, kdy měl tento muž na kontě několik milionů korun. Právě tento muž, který si kariéru založil na kritice lidí neoprávněně pobírajících sociální dávky. Případ Čunek je také fakt, že stále nevíme, kde se mu ty miliony vlastně berou pod rukama, nevysvětlil své šetření poté, co nezávislí novináři pomocí propočtů zjistili, že našetřit tolik legálně nemohl.

O to zde kráčí.

A pokud si premiér Topolánek myslí, že primitivními vtípky o tom, zda neměl na lyže do Innsbrucku náhodou z letadla skákat padákem, jsou vysvětlením, pokud si myslí, že uspořádání nějaké schůzky s velvyslancem ve městě, kam velvyslanec z Vídně jede dál než do Prahy (tedy vyšší náklady pro stát) a kam musí letecký speciál speciálně odbočit (statisícové náklady pro stát) je seriozní vysvětlení následující lyžovačky, pak právě chybí ta slušná slova, která by popsala onu aroganci moci. Pokud nepřistoupíme na podobně primitivní vtipkování a neřekneme, že mohl klidně skočit bez toho padáku.

Já bych se vlastně měl radovat – „Více Čunků, více Innsbrucků!“ Protože to znamená více procent pro ČSSD. Ale nejsou toto všechno spíše vody pohánějíc mlýny extrémních stran a hnutí? Nejsou to vody podemílající demokratické principy státu?

P.S. Právě přišla zpráva, že premiér Topolánek si po ránu přečetl noviny a prohlásil, že rozhodnutí lidovců o návratu Jiřího Čunka do vlády je možná trošku ukvapené. Včera ještě mluvil jinak...