Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Šest tisíc za pediatra

17. 02. 2009 13:51:39
Ať si vzpomínám, jak si vzpomínám, tak poplatky ve zdravotnictví měly být regulační. Tomu rozumím tak, že měly regulovat. A když se reguluje, tak se většinou snižuje spotřeba, přinejmenším tak to bylo myšleno ve zdravotnictví. Tak proč nyní pediatři pláčou, že po zrušení plateb od dětí přijdou o peníze?
Paní Daniela Filipiová hodlá navázat na práci ministra Julínka. A opravdu - navázala.Paní Daniela Filipiová hodlá navázat na práci ministra Julínka. A opravdu - navázala.www.blesk.cz

Vyčíslili to na šest tisíc měsíčně na jednu ordinaci. Ale jak to tedy souvisí s tím omezením spotřeby lékařské péče, která byla cílem původních Julínkových poplatků? Kdyby opravdu poplatky omezily nikoliv nezbytné návštěvy ordinací, pak by přece poklesly lékařům příjmy, protože méně úkonů znamená méně bodů účtovaných pojišťovnám. To by třicet korun na hlavu nemohlo zachránit.

Tak jsem z toho trochu zmatený – pediatři by měli stát před sněmovnou a houfně děkovat poslancům za to, že znovu otevřeli jejich dveře pro všechny ty maminky s dětmi, které podle bývalého ministra Julínka - zřejmě z nedostatku jiné zábavy - obtěžovaly naše zdravotnictví s banalitami.

Jestli to nebylo celé úplně jinak a jestli upřímné zděšení dětských lékařů neznamená, že regulační poplatky nebyly regulační, ale šlo jenom a pouze o zvýšení pojistného. Což by ale znamenalo, že celou dobu jsme byli tak nějak nepřesně informováni o cílech i o realitě. Protože oficiální stanovisko ministerstva zdravotnictví přece je, že poplatky splnily svůj účel.

Moc pěkné je také tvrzení nové ministryně zdravotnictví, že to, co nyní přijala Poslanecká sněmovna, je kompromis. V tom případě by bylo potřeba vědět, mezi čím a čím paní ministryně myslí, že tento kompromis vzniknul. Určitě nikoliv mezi koalicí a opozicí.Ale dobrá – jak by tedy takový kompromis měl vypadat? Děti již neplatí, to je krok vpřed. Snad by opravdu nebylo potřeba chtít peníze po důchodcích nad nějakou věkovou hranici a to bez výjimky. Určitě by bylo možné diskutovat výši poplatku v lékárnách, nesporně je možné je snížit a tím umožnit určitou obecnou přijatelnost faktu, že recept je zpoplatněn. Neříkám, že přesně takto to má být, ale tomuto bych říkal hledání kompromisu. Jestliže paní ministryně Daniela Filipiová vydává to, co s nepřímou podporou komunistů prosadila vládní koalice nejprve v Senátu a nyní i v Poslanecké sněmovně, za kompromis, pak asi má toto slovo v češtině více významů.

Jenže ono je to trochu jinak. Je to kompromis uvnitř vládní koalice, není to kompromis politické reprezentace jako celku. Tak by paní ministryně měla mluvit o koaličním kompromisu a netvářit se, že jde o něco, s čím souhlasí ještě někdo jiný kromě osazenstva Strakovy akademie. A proto se také poplatky vrátí zpátky do sněmovny a budou se tam vracet tak dlouho, dokud nebude vládní koalice připravena jednat o kompromisu také s někým jiným, než jenom sama se sebou.

Autor: Petr Rafaj | úterý 17.2.2009 13:51 | karma článku: 20.31 | přečteno: 2181x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Politika

Blanka Fay

Zavírame vlastním strachem svobodě vrátka?

Nikdy necítím spojení s vlastním češstvím víc, než když vidím záběry z Mnichova 1938, z roku 1968 nebo si vzpomenu na rok 1989 a ten pocit, že se něco asi děje.

17.11.2017 v 23:50 | Karma článku: 4.36 | Přečteno: 117 | Diskuse

Jan Dvořák

Polistopadové výdobytky bereme už jako samozřejmost, společnost se emanciovala

Nebylo od věci, že právě ve sváteční den vyrazili do ulic a na veřejná prostranství průzkumníci veřejného mínění z politické sféry.

17.11.2017 v 20:05 | Karma článku: 9.71 | Přečteno: 175 | Diskuse

Ivo Rottenberg

17. listopad roku 1989

Byl to den jako každý jiný. A přece na něj hledíme jinak, stal se z něj svátek. Tedy jak pro koho. Ten v roce 1989 by byl opět jedním z obyčejných, na který by se vzpomínalo jen pohledem na události v roce 1939.

17.11.2017 v 17:45 | Karma článku: 11.84 | Přečteno: 292 |

Josef Prouza

Listopad 1989 na vlastní oči – byl jsem, kde jste nebyli, viděl neviděné, zažil netušené

Byl jsem v ty zlomové dny tam, kam se leckdo nedostal. Den po dni. V Národním divadle při vyhlášení stávky, při zakládání OF v Činoherním klubu, denně na FAMU,DAMU, na demonstracích. A hlavně v rozhlase. To se vám tehdy děly věci!

17.11.2017 v 17:33 | Karma článku: 22.71 | Přečteno: 890 | Diskuse

Andrej Poleščuk

Takhle opravdu ne, milá EU!

Blog je reakci na článek POLITICO, který vyšel před necelým týdnem. Popisuje se v něm snaha EP o zahájení agitace v pro prospěch pro-EU tábora za peníze daňových poplatníků. Domnívám se, že to ale není správný cesta.

17.11.2017 v 17:27 | Karma článku: 27.00 | Přečteno: 1208 | Diskuse
Počet článků 52 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1594
Jsem poslanec a většinou se za to nestydím. Ekonom, sociální demokrat - ani za to se nestydím. V poslední době jsem na to stále více hrdý.


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.