Mirek Topolánek prostě musí vzít Jiřího Čunka zpět do vlády, i když je to velký politický problém, i když to vládu znovu poškodí, i když to znamená komplikace v koaličním životě a potíže pro Zelené. Nic jiného mu totiž nezbývá a přiznám se, mám z toho nemalé potěšení vidět, jak se kolem toho všichni kroutí. A proč ho musí vzít zpátky? Nu, kdyby to neudělal, tak jednoznačně přizná, že celé zastavení stíhání a výměny vyšetřovatelů i státních zástupců jsou jenom a pouze Potěmkinovskou vesnicí a korupční akcí na záchranu jednoho koaličního předsedy.
Je vysmátý, pravda?iDnes
Jsou jenom dvě cesty. Nechat předsedu Čunka mimo vládní dění a říci tím jinými slovy, že není čistý a na jeho minulosti jsou věci, které ho z diskvalifikují. Jiné vysvětlení by nebylo.
Nebo dokončit celou tuto hru do hořkého konce a poklepat pána ze Vsetína po ramenech. To je jediná možnost, jak legalizovat tuto komedii s prvky maloměstské tragédie (nebo tragédii s prvky komunální satiry?).
I když Jiří Čunek zasedne znovu do vládního křesílka, pořád zůstanou stejné otázky. Proč ty výměny státních zástupců a vyšetřovatelů? Proč výměny vysvětlené původně jejich zaujatostí, kterou však kontrolní orgány nenašly a naopak průběh šetření posvětily? Proč figurka Salichov a jeho hlava nehlava dělané závěry? Proč schůzky místopředsedy soudu, bývalého ministra spravedlnosti, státní zástupkyně a nejvyšší státní zástupkyně? Proč pobíral Jiří Čunek podpory, když peněz měl dost a dost? Proč svědci s pochybnou pověstí, kteří poskytovali Jiřímu Čunkovi alibi, která se ukázala jako falešná? Proč dostal jeden z ministrů údajné kompletní vysvětlení a nikdo jiný ho neviděl? A tak dále. V kladení těchto otázek by se dalo pokračovat ještě několik odstavců…
Formálně je však pan Čunek čistý a tedy nebrání nic jeho návratu do vlády. Nedivím se mu, že stojí o vládní angažmá a bije se za něj s tak sebejistou tváří. Podání ruky prezidentovi a převzetí jmenovacího dekretu je pro něj tím, čím byla bumáška v brežněvovském Rusku. Je to oficiální potvrzení, že se nic nestalo. Teprve na Hradě si bude moci Jiří Čunek – ze svého pohledu - s konečnou platností odfouknout…
Ale je to tak vážně? Bumáška nepřebumáškuje lidskou paměť. Jenže stejně je to důležité. Ono odfouknutí totiž vychází z jedné premisy, totiž, že když je do věci zataženo dost lidí a to včetně prezidenta, už se nedá couvnout. Dokud nebude mít pan Čunek nový jmenovací dekret, pořád bude muset být někomu vděčný (pokud za bernou minci vezmeme, že všechny ty změny vyšetřovatelů a další věci nebyly tak úplně košer). Jmenovací dekret z něj udělá znovu svobodného člověka a dokonce chráněnou osobu. Už se mu nemůže nic stát, protože další zpochybnění jeho milionů a další vyšetřování by zasáhlo každého, kdo se bude podílet na znovuuvedení do funkce. A vzhledem k tomu, že to je premiér a prezident, tak může Jiří Čunek celkem klidně předpokládat na této frontě klid.
To podání ruky na Hradě nebude jenom formální akt vycházející ze zásady „vyšetřování skončilo, zapomeňte…“ Bude to naprosto zásadní uzavření dohody. Velmi neformální dohody…
